Červenec 2013

I guess I'm back :-)

14. července 2013 v 13:05 | Adla |  others
Ahoj.
Snad si na mě ještě pamatujete, nevím jak affs ale už je to docela dlouhá doba, vlastně tak asi 8 měsíců, co sem tady nebyla. Ačkoliv mi to přijde jako včera asi se za tu dobu některé spřátelené blogy zrušily, některé pozastavily, některé fungují stále tím správným tempem dál, za což majitele blogů obdivuji.

Ale teď ke mě. Proč píšu? Nevím jak začít. Poslední článek jsem napsala někdy v prosinci. Pak konec. Už předtím než jsem tu skončila, jste si mohly všimnout, že sem tu bývala čím díl tím méně. Nebylo to jen nedostatkem času. Hlavní příčina byla, že jsem prostě měla "tvůrčí krizi" :). Najednou jsem začala chodit na blog už jen z jakési povinnosti, nebavilo mě to tady a to už mi bylo jasný, že něco není v pořádku. Cítila jsem, že by se to jen a jen zhoršovalo a tak jsem musela blog úplně vymazat z hlavy, ignorovat ho a prostě si od něj pořádně odpočinout. Ten odpočinek se protáhl na osm měsíců. Měla jsem výčitky svědomí, že jsem nedokázala, asi z lenosti, napsat článěk o pozastavení, což mě moc mrzí. Tak píšu až teď, zatraceně pozdě, stydím se ale alespoň dám vědět, že jsem v pořádku, neumřela jsem a nebo něco takového. :)

S blogováním je to těžký. Tenhle blog pro mě znamená hodně, protože provázel moje dospívání. Začala jsem na něm pracovat, když mi bylo asi čtrnáct-patnáct. Blog byl můj svět. Odprostila jsem se od všeho kolem a při psaní článků a sledováním, jak na můj blog chodí víc a víc lidí a jak tady poznávám nové lidi s podobnými zájmy, jsem se cítila příjemně, splnila jsem si sen mít vlastní blog a cítila jsem se tu svá a bavilo mě to. Jenže léta letí a postupem času jsem dospěla, přišla o všechny ty pubertální starosti a začala jsem se zajímat o nové věci, hledala jsem svůj styl, začala jsem se víc zajímat o školu, o budoucnost. Už jsem nebyla ta malá holka. Neříkám, že dnes pořád nejsem v jádru ještě trochu puberťačka... :) Pořád jsem snílek ale už mám jinak postavený žebříček hodnot. Už vím, co je důležitější a co od života chci. Blog už není to hlavní ale naopak to úplně vedlejší. Je to sice skvělá relaxace ale všeho moc škodí a jak jsem už řekla, někdy prostě přijde velká krize.

Za pár dní už slavím 20 let a myslím, že na blog.cz patří k těm starším, protože nejčastější věkovou skupinou jsou tu lidé, vlastně možná ještě děti a většinou slečny, od 12-16 let. Možná teď pro ně blog znamená všechno ale taky, až jednou povyrostou, budou brát blog úplně jinak, než ho braly v patnácti, šestnácti...

Co vlastně říci konec? Nechtěla bych, aby tento blog skončil úplně. Znamená pro mě přeci jenom dost. Ale zároveň nechci slibovat, že se vrátím se vším všudy, protože to prostě není pravda. Ale chtěla bych, aby se to tu trochu rozjelo, trochu vrátilo do starých kolejí, ikdyž je jasné, že tak to asi nebude.

Takže určitě bych si přála, abych dokázala najít tu ztracenou blogerskou náladu a občas sem něco smysluplného přidat. :)

Pokud tento článek vůbec někdo četl, chtěla bych mu poděkovat a vlastně poděkovat všem affs. Nevím, jestli budu stále provozovat spřátelené blogy, protože to byl další problém, proč jsem se musela od blogu odpojit. Každopádně některé ostatní blogy jsem měla a mám moc ráda a musím říct, že za tu dobu, co jsem tady nebyla, jsem sice svůj blog nenavštěvovala ale navštěvovala jsem některé spřátelené stránky. :)
Takže pokud jsem si mě vymazaly z affs, nevadí, chápu to, stejně budu affiliates zřejmě rušit (ještě nevím), takže tak... :)

Doufám, že se všichni máte dobře, jste zdraví a užíváte si prázdniny. :)